Druh turistiky: pěší
Náročnost: 23 km, celkové převýšení 950 m
Časové omezení: možná uzávěra mezi Velkým Falkensteinem a Höllbachspreng v zimním období
Datum výletu: 21.10.2023
Dnešní výlet začínám na malém neplaceném parkovišti v obci Spiegelhütte. Byl jsem zde již několikrát a vždy bylo místa víc než dost. Mnoho lidí začíná své výlety kousek dál na Scheuereck, přes který se budu vracet.
Z parkoviště lze na černou (2) trasu na Scheureckberg vyrazit buď po značené cyklostezce nebo neznačenou pěšinou podél náhonu a dál k (2) po značené černé. Při stoupání na křižovatku s přístřeškem (3) několikrát přecházím pár zpevněných cest, jedna z nich je značená cyklostezka. Od přístřešku už to není daleko na jednu z nejhezčích šachet (Schachten) Jährlingsschachten, která se nachází pod vrcholem Scheureckberg (1193 m) (4). Protože jsem na místo dorazil ještě před svítáním, mohl jsem si místo prolézt křížem krážem a mohu říct, že každý kousek této horské louky nabízí něco jiného a přesto krásného! Výhledy na Poledník, Kiesruck, mnoho krásných živých i uschlých stromů, rozlehlých borůvčí…a to vše v nádherných podzimních barvách při sluníčku.
V přístřešku si dávám snídani a vyrážím na další moc pěknou šachtu Rindl Schachten. Cestou potkávám strážce NP Bavorský les a jednoho běžce. Zprvu je cestička příjemná, lesní, ale od křížení se značenou cyklotrasou se dostávám na zpevněnou cestu, která mne dovede až na zmíněnou Rindl Schachten (5). Cestou si sluníčko hrálo na schovávanou, když přesně v době příchodu na šachtu vylezlo zpoza mraků a nasvítilo podzimní stromy pod zataženou oblohou – něco neskutečného a tak tu opět trávím delší chvíli s foťákem.
Potom co se slunce opět schovalo za mraky, dostávám se pěšinou přes mostek přes Rindelbach (6) na další cyklostezku, která vede až na Ruckowitzschachten (8), což je nejvzdálenější bod dnešního výletu. Před tím jdu ale ještě prozkoumat Albrechtschachten (7). Tato horská louka je značně zarostlá a nenabízí žádné výhledy. Prošel jsem si jižní část a došel až na menší louku, na které byla provedena prořezávka borůvčí, které se zde hojně rozrůstá. Severní část byla otevřenější.
Po již zmíněné cyklostezce se dostávám k Ruckowitzschachten (8). Rozlehlá horská louka, na které se pasou krávy za oplocenkou po obou stranách stezky. Z louky jsou nádherné výhledy na Velký Javor a železnorudskou část Šumavy. Cestou na Ruckowitzschachten si na odbočce na nedalekou Plesnou (Debrník) postesknu, protože z Německa tam vede nádherná pěšinka, kdežto z Česka se tato část Šumavy opět neprodyšně uzavírá.
Čas pokročil a mně nezbývá, než se dát dál na cestu. Opouštím zpevněnou cyklo a jdu lesní pěšinou až na vrchol Ruckowitzberg (1269 m) (9), ke kterému si člověk trošku musí najít cestičku. Z vrcholu toho není moc vidět, ale do Horobraní se vrchol hodí. Výhledy jsem odměněn až na skalní vyhlídce (10), ze které je opět vidět Javor i nejvyšší cíl dnešního výletu Velký Falkenstein. Na Velký Falkenstein (1315 m) (11) se dostávám o pár chvil později příjemnou lesní pěšinou. Těsně pod vrcholem potkávám davy turistů, kteří sem míří od Zwieslerwaldhaus.
Protože je Velký Falkenstein i hospůdka kousek pod ním v obležení turistů, udělám si nutné foto a utíkám pryč někam na pěšinku, kde si v klidu dávám svačinu. Původně mělo být pivo, ale halekání a překřikování mě odradilo. Jdu po černé pěšině k vodopádu Höllbachspreng (13). Tuhle cestu jsem chtěl absolvovat už dříve, když jsem šel prvně na Malý a Velký Falkenstein, ale byla tu nějaká uzávěra. Ostatně i teď zde bylo upozornění, že vstup sem je jen na vlastní nebezpečí. Od (12) je pěšina plná kamenů a klikatí se strmě dolů. Jaké potěšení, když jsem potkal rodinku s mladými kamzíky (tipuju do 10 let) drápajícími se nahoru a všichni mluvící česky. Tak přeci jen ještě nejsme všichni úplně ztraceni v elektronické době.
U krásného a velkého vodopádu Höllbachspreng (13) doplňuju vodu a nejkratší možnou trasou se vracím do Spiegelhütte. Cestou ještě zastavuji u vodní nádrže Höllbachschwelle a v Scheurecku koukám na plné parkoviště aut. Ostatně finálová rovinka do Scheuerecku je plná procházejících se lidiček sem a tam.
Dnešní výlet jsem spojil s ranním focením svítání na Jährlingsschachten s výhledem na Poledník a Kiesruck a doplnil výletem přes další krásné šachty na Velký Falkenstein, který mnoho turistů vnímá jako nejtěžší vrchol.
Tak ahoooj zase příště!
